Čeština 
English 
Français 
Deutsch 
Italiano 
Slovenščina 
Español 
Pastýřská osada Velika planina je považována za jednu z nejlépe zachovaných původních horských osad této velikosti v Evropě. Má dlouhou historii a tradici, která sahá až do středověku. Pastýřská osada je chráněnou kulturní památkou a je charakteristická svou typickou architekturou. Na konci minulého století se zemědělská komunita, která zde žije, stala vlastníkem společného pozemku, který dříve vlastnil stát. Od té doby komunita získala větší vliv na rozvoj okolí. Počet zvířat chovaných v horách roste a cestovní ruch se rozvíjí. Velika planina je jednou z nejznámějších turistických destinací ve Slovinsku. Farmáři, kteří vstupují do zemědělské komunity, dokáží udržovat rovnováhu mezi tradicí a rozvojem, a to především prostřednictvím vlastních zdrojů, práce a bez velké finanční pomoci ze strany státu nebo místní samosprávy.
Rozloha farmy: 500 ha
Náhorní planinu využívá 64 pastevců, kteří hospodaří na 500 hektarech půdy. Pastevci pochází z 13 různých vesnic z údolí a na začátku června se 33 z nich vydá i se 400 kusy zvířat na pastviny na horu. Stráví tam tři měsíce. Chovají se zde různá plemena skotu včetně jediného autochtonního slovinského plemene cika. Většinou se jedná o mladá zvířata, krávy s telaty a několik dojnic, jejichž mléko a mléčné výrobky jsou určeny k prodeji turistům, kteří navštíví hory. Zpracování mléka nebylo v oblasti Veliká planina tradiční činností. V současnosti se ale rozmáhá výroba sýru Trnič, který ale slouží spíše jako dárkový předmět pro turisty. Počet zvířat se v poslední době zvýšil. Důvodem je částečně opuštění výroby mléka a zvýšený podíl masných krav, částečným důvodem je také hospodářská krize, kdy místní obyvatelé začali opět znovu pracovat na svých farmách.
Informace o procesu spolupráce
Zemědělská komunita je z velké části financována členskými příspěvky. Pouze malá část finančních zdrojů pochází od obce. Jako komunita nemohou žádat o granty z Programu rozvoje venkova. Spolu s ostatními komunitami ve Slovinsku se ale snaží přizpůsobit zemědělskou politiku a opatření tak, aby i ony mohly být příjemci finančních prostředků z Programu rozvoje venkova.
Finanční prostředky z Programu rozvoje venkova mohou být prozatím získány pouze jednotlivými zemědělci – členy, a to prostřednictvím přímých plateb pro oblasti s přírodními omezeními (LFA? nově ANC).
Komunikace a koordinace zájmů členů komunity jsou náročným úkolem. Práva na pastvu se dědí a mohou přecházet k mnoha nástupcům, kteří mají často protichůdné zájmy. Fungování komunity je také obtížné kvůli neaktivním členům, kteří se neúčastní aktivit v rámci komunity v souladu s jejími pravidly.
Komunikace a koordinace zájmů s ostatními zainteresovanými stranami (turisté, ochránci přírody, památkáři a myslivci) v oblasti je také náročná.
Za překážku fungování a rozvoje horské komunity jsou považovány také dlouhodobé a komplikované správní postupy.
Zemědělské a pastevecké komunity získaly teprve v nedávné době přiměřené právní postavení. Jejich výsledky závisí na schopnostech, vynalézavosti a zkušenostech vedení a jejích členů. Poradenská služba ve svých programech neposkytuje speciální vzdělání/školení pro zemědělské a pastevecké komunity. Agrární komora ale připravila speciální příručku zabývající se provozem těchto komunit se zaměřením pouze na právní a daňové aspekty. Vedoucím pracovníkům a členům komunity tedy není k dispozici žádné vzdělání, které zahrnuje témata jako je komunikace, management a řešení konfliktů.
Jako jednotlivci mají farmáři mnoho možností vzdělávání prostřednictvím Zemědělské poradenské služby. Ta nabízí odborné vzdělávání a školení v oblastech jako jsou opatření zemědělské politiky nebo v různých dalších oblastech práva (daně, dědictví, bezpečnost potravin, ochrana přírody). Některé vzdělávání je také pro zemědělce povinné, což ale není mezi farmáři příliš oblíbené. Měkké dovednosti jako jsou komunikace, management a řešení konfliktů se nejlépe naučí pomocí výměny zkušeností a příkladů dobré praxe.
Rady/doporučení
“ Měli byste udržovat dobré vztahy se členy, dalšími zainteresovanými stranami a institucemi. ’’
Dotazy/Otázky
- Měli by se vedoucí pracovníci a členové zemědělských komunit učit schopnosti typu správná komunikace, management a řešení konfliktů?
- Jaká by byla pro farmáře nejvhodnější cesta k získání znalostí a schopností?
- Kdo by měl odpovídat za poskytování školení farmářům?
