VZDĚLÁVACÍ MODULY

Vzdělávací moduly byly vytvořeny na základě několika PŘÍPADOVÝCH STUDÍ a SOUHRNNÉ ZPRÁVY, jejichž cílem byla identifikace důležitých témat v procesu spolupráce mezi zemědělskými podnikateli a určení konkrétních oblastí spolupráce, ve kterých se člověk bez specifických znalostí a informací neobejde.

S ohledem na tyto studie jsme připravili sedm hlavních vzdělávacích oblastí.

  • Základní informace o Evropském rámci spolupráce rodinných podniků
    Seznamte se s Evropským právním rámcem týkajícím se spolupráce mezi zemědělskými subjekty.
  • Principy a benefity spolupráce mezi farmami
    Objevte základní typy a koncepty spolupráce a získejte svůj první reálný kontakt se spoluprací z pohledu podnikatele.
  • Faktory podporující úspěšnou spolupráci
    Zjistěte informace o kulturních, právních, finančních, administrativních aspektech a postojích v podnikání, které dohromady tvoří tzv. podpůrné faktory spolupráce vedoucí k jejímu upevňování a tvorbě nových příležitostí. Přemýšlejte o svých postojích a dovednostech a zamyslete se, jaké podpůrné faktory hrají roli ve vašem případě.
  • Faktory ohrožující úspěšnou spolupráci
    Informujte se o kulturních, právních, finančních, administrativních aspektech a postojích v podnikání, které dohromady tvoří tzv. faktory bránící spolupráci vedoucí k jejímu oslabení a tvorbě nových hrozeb. Přemýšlejte o svých postojích a dovednostech a zamyslete se, jaké faktory bránící spolupráci hrají roli ve vašem případě.
  • Buďte v kontaktu – kroky potřebné k zahájení úspěšné spolupráce
    Učte se nejen teorii, ale také poznatky z praxe. Zjistěte, které kroky jsou pro zahájení úspěšné spolupráce potřebné.
  • Zahájení spolupráce – kroky potřebné k udržení úspěšné spolupráce
    Učte se nejen teorii, ale také poznatky z praxe. Zjistěte, které kroky jsou pro udržení úspěšné spolupráce potřebné.
  • Řešení krizových situací – neshody, risk, selhání spolupráce, tvorba únikové strategie
    Poznejte základní strukturu komunikace a naučte se zvládat konflikty. Zjistěte, které situace mohou v průběhu spolupráce vyústit v konflikt, jak jim předcházet a jak je řešit.

Vzdělávací moduly shrnují základní informace o procesu spolupráce a jeho jednotlivých specifických aspektech. 

Doporučujeme jednotlivým modulům věnovat dostatek času a neuspěchat jejich studium. Práce s moduly není časově omezená a můžete se k nim v případě potřeby opakovaně vracet. 

Pro zajištění maximálního užitku z modulů je doporučeno věnovat každému z nich alespoň 60 minut, vždy v závislosti na vašich osobních možnostech a konkrétním modulu.

Vzdělávací moduly projektu CO-FARM jsou vytvořeny s ohledem na jejich celoevropské využití, tak, aby přinášely maximální benefit pro různé čtenáře po celé Evropě.

Doporučujeme procházet jednotlivé moduly krok po kroku, neboť jejich obsah je organizován od nejobecnějších informací po ty nejvíce specifické.

Jak moduly používat? Máte tři možnosti:

  • Nejprve se můžete rychle seznámit s tématy jednotlivých modulů, prolistovat si jejich obsahy a teprve poté se podrobně zaměřit na konkrétní témata, které vás budou zajímat či oblasti, ve kterých vám znalosti chybí.
  • Můžete také procházet všechny moduly od začátku, krok za krokem, neboť jejich obsah byl vytvořen z potřeb stanovených na začátku projektu a logicky seřazen tak, aby na sebe plynule navazovaly. Tímto je zajištěno maximální dosažení nových znalostí. Je možné, že ne všechna témata budou pro vás v tuto chvíli relevantní, nicméně mohou se vám hodit například v budoucnosti.
  • Jednotlivé moduly nemusíte procházet pouze sám, ale i ve skupině. Skupinové studium vám umožní výměnu osobních zkušeností a názorů u jednotlivých témat.

MODUL 1

MODUL 2

MODUL 3

MODUL 4

Přehled spolupráce v Evropě

Spolupráce je v naší historii hluboce zakořeněná. Důkazy o neformální spolupráci mezi lidmi lze nalézt už v dobách lovců a sběračů. V knize Eda Maya „Stručná historie spolupráce a vzájemnosti“ autor vysvětluje, jak spolu lovci a sběrači pracovali a jak postupně vytvářeli propracovaný systém spolupráce při výchově dětí a stavění úkrytů. Spolupráce je podle Oxfordského slovníku definována jako „akce či proces práce ústící ve společný výsledek“. Podnět pro spolupráci mezi farmáři může vycházet z ekonomiky, ale má i další aspekty, například zájem pracovat udržitelněji či přispět k rozvoji venkova zdola. 

Družstva (či sdružení) jsou jedním z příkladů, jak se spolupráce v průběhu let vyvinula a formalizovala. Družstevní hnutí se v Evropě rozvíjí už od 19. století a družstva hrají důležitou roli tím, že umožňují zemědělcům pracovat společně ve skupinách a ne fungovat jako nezávislé subjekty. Družstva jsou dnes klasifikována jako podniky vlastněné svými členy, kteří se sjednotili za účelem dosažení společného cíle. Jsou demokraticky spravována a oproti tradičním podnikům, má každý jednotlivý člen slovo v tom, jak je a bude podnik provozován. V případě velkých družstev mohou být, nicméně, hlasovací práva vážena, čímž se snižuje i síla hlasu jednotlivých členů. Každý pátý člověk v Evropě je členem nějakého družstva. Zemědělská družstva zajišťují více než 60 % výroby, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v Evropě. 

Zatímco obecně existují různé typy družstev, zemědělská družstva jsou většinou zakládána za účelem prodeje či provádění marketingu produktů jednotlivých členů. Výdělek z prodeje je distribuován zpět členům. Družstva zjednodušují svým členům přístup na trhy nebo mohou vytvářet vlastní, čímž podporují zaměstnanost v regionech a jejich příjem. Zemědělci dále zakládají družstva z důvodu snahy snížit své produkční náklady. To může být například formou společného nákupu a údržby strojů nebo nákupu hnojiv. 

Evropská Unie vytvořila právní ustanovení usnadňující práci družstev v různých členských státech EU. Evropská družstevní společnost (SCE) je dobrovolná forma družstva, která byla vytvořena nařízením Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti. Cílem je usnadnit družstvům mezinárodní činnosti a poskytnout právní nástroje dalším společnostem, které by se chtěly seskupit v přístupu na trhy, dosáhnout úspor z rozsahu nebo společně provádět výzkumné a vývojové činnosti. Statut také poskytuje právní nástroj pro další společnosti, které se chtějí seskupit a získat přístup na trhy. SCE umožňuje svým členům provádět společné aktivity a zároveň si zachovat vlastní nezávislost.

Silný zemědělský sektor je od počátku jedním z hlavních cílů Evropské unie. Vzhledem k nevyhnutelné nerovnováze v obchodních pravomocích mezi různými aktéry v potravinářském řetězci existuje na úrovni EU řada iniciativ a podpůrných programů, které mají za cíl podpořit zemědělskou komunitu jako celek. 

Společná zemědělská politika (SZP) je nejznámější politikou na Evropské úrovni, která podporuje spolupráci. SZP se skládá ze dvou pilířů, z nichž první zahrnuje přímé platby ve formě ročních plateb zemědělcům, které jsou financovány výhradně z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF). Druhý pilíř se týká rozvoje venkova a jeho cílem je dosažení vyváženého územního rozvoje a udržitelného zemědělského sektoru. Intervence v rámci tohoto pilíře jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z příspěvků členských států. Politika EU pro rozvoj venkova podporuje venkovské oblasti, aby splnily širokou škálu hospodářských, environmentálních a sociálních výzev 21. století.  

EIP-AGRI (Evropské zemědělské inovační partnerství) bylo vytvořeno jako nový způsob, jak pomoci zemědělství a lesnímu hospodářství, aby se staly produktivnějšími a udržitelnějšími. EIP-AGRI sdružuje inovační subjekty, jako jsou zemědělci, poradci, výzkumní pracovníci, podniky a další, a to jak na úrovni EU, tak v rámci programů rozvoje venkova. Tyto činnosti vytvářejí celoevropskou síť EIP. Tato spolupráce je dále podporována partnery v oblasti výzkumu a inovací s cílem dostat výsledky výzkumů a inovačních aktivit k zemědělcům v terénu. 

Další celoevropskou sítí je Evropská síť pro rozvoj venkova (ENRD), která slouží jako centrum pro výměnu informací o tom, jak politika rozvoje venkova, programy, projekty a další iniciativy pracují v praxi a jak mohou být dále vylepšeny, aby bylo dosaženo maximálních výsledků. Hlavní snahou sítě je propojit aktivní jednotlivce se zájmem o rozvoj venkova v Evropě. Mezi hlavní cíle ENRD patří snaha zvýšit zapojení zúčastněných stran do rozvoje venkova, zlepšit kvalitu politik rozvoje venkova (PRV) a podpořit jejich rozvoj. Sítě ENRD a EIP-AGRI jsou propojeny od roku 2015 skrze pravidelná Shromáždění Evropských venkovských sítí. Tato shromáždění vytváří platformu, na které lze koordinovat činnost obou sítí EU a stanovovat priority. 

Evropské zemědělské znalostní a informační systémy (AKIS) jsou další sítí na úrovni EU, která slouží jako inventář, zejména pro poradenské služby. Systém propojuje jednotlivce s organizacemi s cílem podporovat jejich vzájemné učení za účelem tvorby, sdílení a užívání zemědělských technologií a využívání informací v oblasti zemědělství. 

Spolupráce je důležitým rysem zemědělských systémů v Evropě. Bylo prokázáno, že spolupráce mezi zemědělci má jak hospodářské, tak i neekonomické odměny a výsledky a projevuje se různými způsoby v různých lokalitách v celé Evropě. Přečtení našich případových studií je dobrým výchozím bodem k seznámení se s různými způsoby spolupráce mezi zemědělci v různých státech Evropy. 

NAHORU