Čemu se lze z tohoto typu uskupení přiučit, je inovativní řešení problému fluktuace cen na světovém trhu a usnadnění zemědělcům v přístupu na trh. V důsledku obtížných existenčních podmínek farem v horských oblastech je velmi obtížné udržet tato hospodářství finančně životaschopné. Nápad na vytvoření agro-restaurace vznikl spojením několika farmářek s asociací žen z města Lucca jako možný způsob řešení této obtížné situace. Díky této spolupráci lze nyní:

1. Prodávat místní produkty přímo zákazníkům,
2. Zhodnotit profesní dovednosti žen – kuchařek,
3. Získat přidanou hodnotu k produktům a zvýšit tak příjem farmy.

Řízení restaurace je svěřeno do rukou dvou farmářek (zaměřujících se na pěstování zeleniny a produkci medu), zatímco ostatní jsou zapojeny do prodeje a dopravy svých produktů do restaurace. Hlavní výzvou tohoto typu spolupráce je valorizace místních produktů skrze gastronomickou aktivitu a zaměření se na cílovou skupinu zákazníků, kteří se zajímají o původ potravin, jež konzumují. Farmářky, které jsou do spolupráce zapojeny, jsou nuceny naučit se novým dovednostem zásadním pro řízení a správu různých odvětví, například:

• Nakládání s produkty (prodej, skladování),
• Komunikace s klienty (rezervace a klientský servis),
• Administrativa a povinnosti spojené se založením tohoto typu kooperace.

Průměrný roční obrat restaurace je 20 000 – 25 000 €.

Zásadní dovedností pro založení tohoto typu kooperace byla pro farmářky především znalost následujících oblastí:

• Systémy spolupráce v zemědělství, ve smyslu výhod a nevýhod týkajících se různých typů spolupráce existujících v itálii,
• Pravidla a regulace tohoto typu spolupráce, znalost právního rámce a administrativy,
• Management sítě, pozitivní přístup k profesním vztahům (Např.: Ženy – farmářky účastnící se tohoto projektu se zasadily o rozvoj vnitřní harmonie na pracovišti), logistika a administrativa, vytváření vztahů s kooperujícími zemědělci.

Management restaurace vyžaduje také specifické schopnosti v těchto oblastech:

• Kulinářské a cateringové služby: kompetence v této oblasti jsou založeny především na znalosti tradic (např.: Při jednání s externími klienty je nutná znalost přípravy a prezentace tradičních jídel),
• Bezpečnost a hygienické zacházení s potravinami: znalost problematiky hygienických a bezpečnostních pravidel při práci s potravinami a jejich skladováním.

Hlavní výhodou pro spolupracující zemědělce je především valorizace jejich produktů, snižování vzdálenosti potřebné pro převoz potravin v rámci dodavatelského řetězce a eliminace výdajů na zprostředkovatele prodeje.
Zásadní nevýhodou agro-restaurace je nemožnost jejího rozvoje a navyšování kapacity. V případě zvětšení kapacity restaurace by současná lokální produkce nebyla schopna uspokojit poptávku po místních potravinových produktech. V tuto chvíli je proto restaurace otevřena pouze o víkendech. Podobná restaurace založená na spolupráci zemědělců je v dané oblasti první svého druhu, její činnost je tedy velmi zajímavá a inovativní, bohužel však pouze v omezené míře.

Výhody a nevýhody spojené s touto aktivitou jsou následující:

Výhody:

• Nízké náklady pro farmářky,
• Omezení rizik a snížená míra participace účastníků (ve smyslu investovaného kapitálu a omezeních týkajících se produkce pro účely restaurace),
• Vysoká kvalita potravin a garance sledovatelnosti jejich původu, budování zákaznické důvěry a podpora nakupování na základě kvality namísto kvantity,
• Podpora růstu a udržitelnosti malých farem.

Nevýhody:

• Malý rozměr tohoto typu obchodování nedokáže zainteresovaným farmářům zajistit dostatečně vysoký příjem, jedná se pouze o doplňkový příjem.