Bez spolupráce a sloučení těchto tří farem by nebyl možný srovnatelný rozvoj činnosti. Tento typ projektu nebyl v regionu obvyklý a byl považován za velmi inovativní. Dostalo se mu významnému zájmu ze strany různých zemědělských subjektů působících v regionu.

Všechny tři farmy měly srovnatelnou velikost - 30 až 50 dojnic a k farmám patřilo 30 až 70 ha zemědělské půdy. Každá farma byla konfrontována s rozhodnutím o tom, jak zajistit, aby jejich hospodářství bylo do budoucna udržitelné. Rodiny se navzájem znaly dlouhou dobu. Tím se otevřel komunikační kanál pro diskusi a rozhodování o sloučení tří zemědělských podniků do jediného subjektu.

Dnes spolu tyto tři rodiny úzce spolupracují ve všech rozhodovacích činnostech, zejména v oblasti investic do ustájení, technologií pro chov zvířat a pro práci v terénu. Fixní výrobní náklady byly minimalizovány společnou spoluprací.

V souladu s tím je dnes společnost dobře připravena pro další rozvoj - a to jak v oblasti výroby, tak v oblasti marketingu.

S ohledem na daňové právo a právo obchodních společností, sdružení farem funguje jako realitní holdingová společnost a provozní zemědělská společnost, která pronajímá zemědělské budovy.

Zemědělská půda i stávající farmy jsou stále ve vlastnictví tří rodin. Nicméně ty jsou vzájemně povinny pronajímat infrastrukturní aktiva společné provozní společnosti.

To je také regulováno v případě zániku společnosti a pokračování jedním z akcionářů. V tomto ohledu je po převodu do výlučného vlastnictví zajištěna dostatečná výměra a zdroje pro provozování podniku (farmy).

Farma Wechsel bude od roku 2018 pokračovat ve fungování podniku v roli jediného vlastníka. Farmář získal cenné zkušenosti se spoluprací prostřednictvím svých partnerů a kolegů.

Rozvoj farmy byl velkým úspěchem, pokud jde o hospodářskou efektivitu a sledování každodenních úkolů týkajících se zdraví zvířat, výrobních norem a kvality zemědělských budov.

Kromě toho vznikla přidaná sociální hodnota, která není při výrobě mléka samozřejmostí. Každý třetí víkend měla rodina volný víkend. To bylo velmi důležité pro zajištění dostatečného odpočinku a zapojení se do rodinných aktivit. Pokud někdo onemocněl, vždy byl k dispozici někdo, kdo by mohl na farmě plnit každodenní úkoly. Podle farmáře “vždy existovala jistota, že výroba bude pokračovat obvyklým způsobem a s vysokou kvalitou - i když jeden z klíčových lidí chyběl na několik týdnů”.

Současné převádění podniku na jednoho vlastníka a nezbytná náhrada pro ostatní dva akcionáře je náročný úkol, ale postup byl již stanoven předem. Vždy se předpokládalo, že by mohla některá rodina ukončit spolupráci. Každý člen konsorcia chtěl, aby tento druh spolupráce pokračoval, ale všem bylo jasné, že další generace se nechce zapojit do zemědělství. V roce 1996 byli všichni tři zemědělci rozhodně pro spolupráci. Pokračování zemědělského podniku s další generací nebylo od začátku zaručeno. Farmáři se proto dohodli, že jejich děti se mohou samy rozhodnout, zda budou ve spolupráci pokračovat do budoucna.

Rozhodnutí v konsorciu byla vždy přijímána prostou většinou. Dokud nebyly potlačovány názory jen jednoho partnera, rozhodovací proces prostou většinou byl bezproblémový. Takže pozitivní zkušenosti a příležitosti nabízené tímto typem spolupráce převažují nad problémy.

Podle farmáře byly identifikovány následující klíčové dovednosti a kompetence pro úspěšnou spolupráci s ostatními zemědělci:

• podobná osobnost a myšlení,
• společný závazek,
• akceptování rozdílných názorů,
• vzájemná tolerance,
• neustálá komunikace,
• transparentnost.