MODUL Č. 2b

3. Stupeň formální spolupráce: Stanovení pravidel

Vytvoření pravidel je společenskou praxí, která se snaží omezit složitost diskusí a snižovat nejistotu ohledně chování druhých, ale pravidla by měla být dříve známá a interpretována aktéry stejným způsobem. 

Podněty k vyjednávání o dohodách o spolupráci do značné míry závisí na dohodnutých pravidlech nebo právně-institucionálním rámci systému, avšak nadměrná rigidita může odrazovat subjekty, které potřebují pro svou účast flexibilnější smlouvy. 

V každém případě existuje pět základních oblastí, jejichž nastavení stanovuje normativní rámec systému spolupráce: 

Pravidla vstupu a možnosti ukončení spolupráce určují, kteří aktéři se účastní  spolupráce. To znamená definovat začlenění aktérů nebo ukončení spolupráce. Je nezbytné proto definovat motivaci k povzbuzení a udržení aktérů v rámci spolupráce. Když jen několik málo subjektů zná pravidla vstupu a možnosti ukončení spolupráce, mohou vyloučit subjekty z výhod systému spolupráce nebo z rozhodování, což může vést k akutním konfliktům a dokonce i k urychlení konce systému. 

Tato pravidla odkazují na sílu, kterou mají aktéři v rámci spolupráce. Síla aktéra vychází například z jeho přístupu k prostředkům, prestiži, komunikační kapacitě, možnostem svolání síly nebo technické kapacitě. Pravidla pozice mohou posílit nebo vyvážit sílu aktérů. 

Pravidla interakce stanovují výměnu mezi účastníky systému s ohledem na tok informací pro přístup a výměnu znalostí, koordinaci či vyjednávání. Největší důraz je však kladen na budování důvěry mezi účastníky: nedostatek transparentnosti, zadržování nebo manipulace s informacemi, nerovnoměrné rozdělení výhod a omezení komunikace představuje rozdíly a nerovnováhy, které je obtížné napravit. 

Čím více prostředků a úsilí se investuje do spolupráce, tím důležitější je definovat postupy přijímání rozhodnutí, neboť tato pravidla zaručují transparentní rozdělení přínosů podle příspěvků aktérů. 

Jakmile je rozhodnutí přijato, prováděcí pravidla určují rozdělení odpovědností za účelem plnění dohodnutých úkolů, jakož i výhody, odměny a sankce související s dodržováním předpisů. 

Z toho, co bylo dříve řečeno, je možno uvažovat o důsledcích pro praktické nastavení neformálnosti nebo formálnosti pravidel v systémech spolupráce:

  • Na jedné straně definování a regulace všeho může podpořit důvěru, ale nakonec negativně ovlivňuje kreativitu, flexibilitu, motivaci a vývoj systému spolupráce
  • Na straně druhé, vzhledem k tomu, že důvěra je základním prvkem spolupráce, to vede k úvahám o úloze institucionálního rámce při podpoře vzájemné důvěry mezi aktéry. Rizika neformálnosti v nespecifickém institucionálním rámci lze nahradit pouze nárůstem mezilidské důvěry. 

Zpět

Další

TEST

Tento dotazník Vám umožní ohodnotit kompetence získané studiem modulů

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací odpovídá výlučně autor. Publikace nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.
CO-FARM: Enhancing COoperation amongst FARMing entrepreneurs
Projekt č: 2016-1-IE01-KA202-016870

Copyright © 2019

NAHORU